V tomto článku bych se rád podělil o své zkušenosti s fototechnikou, kterou vlastním již třetím rokem a používám ke své každodenní práci a pomohl se tak někomu z vás rozhodnout při její případné koupi. Vše z pohledu krajinářského fotografa.
Již od první chvíle, co jsem se začal věnovat fotografii, jsem tíhnul ke značce Canon. Důvod pro to byl jednoduchý, tuto značku používal můj otec a já ji tak uměl celkem snadno ovládat. Vše mi vždy rád vysvětlil, kde jaký čudlík co dělá, a nemusel jsem se učit s úplně jiným systémem od znova. V roce 2013 jsem si s podporou rodiny mohl dovolit svou první zrcadlovku, tehdy se jednalo o Canon EOS 600D se setovým objektivem s rozsahem 18-55 mm. Naučil jsem se používat plně manuální režim a objevil krásu focení do formátu RAW.
Jak postupoval čas a já se více a více hnal za pěknými podmínkami v krajině, začala mě pomalu stárnoucí technika svým způsobem omezovat. Dynamický rozsah snímače mi nedovolil výrazněji pracovat se snímky s velkým světelným rozsahem tak, jak jsem přál a zmíněný objektiv stále více vykazoval optické vady (aberace, rohová neostrost, odlesky...). V tuto dobu se na trh agresivně dostala firma Sony se svou bezzrcadlovou řadou Alfa, která mě lákala čím dál víc. Líbila se mi nesrovnatelná obrazová kvalita, elektronický hledáček a dynamický rozsah snímačů. Nějaký ten pátek jsem zvažoval, že odejdu od Canonu a začnu od znova s novým systémem, když v tu chvíli uvedl Canon na trh zcela nový plnoformátový bezzrcadlový systém Canon EOS R, který mne naprosto nadchl. Sice v tu dobu se nepyšnil žádnými výjimečnými specifikacemi, které by konkurence neměla, nicméně to mě osobně vůbec nevadilo. Líbil se mi kompaktnější rozměr (na focení v přírodě ideální), parádní elektronický hledáček a potenciál ve větším bajonetu a fantastických objektivech, které společně s fotoaparátem na konferenci uvedli. Také mě lákal plnoformátový snímač, známý z Canonu 5d mark IV, který měl oproti mému malému aps-c snímači úplně jiný obraz. Byl jsem rozhodnutý našetřit nějakou korunu a pořídit ho.
Po nějaké době jsem se konečně rozhoupal a objednal tělo i se širokáčem EF 16-35mm f4 IS USM a adaptérem EF-RF. Po rozbalení "R-ka"mě velice překvapilo samotné dílenské zpracování. Bytelný jak tank, nikde nic nevrzalo, vše bylo perfektně slícované. První dojem skvělý. Hned druhý den ráno jsem vyrazil fotit do Tiských skal námrazu. Komponoval jsem snímek přímo do slunce, a tak jsem vystavil foťák i s objektivem řádnému testu. První velké nadšení v "terénu" bylo z elektronického hledáčku. Byl velký a krásně ostrý. Možnost dívat se přímo do slunce a vidět správně exponovaný snímek dřív, než jsem zmáčkl spoušť, bylo úžasné. Jedna z věcí, která mne od Sony odradila, byl zadní displej. Canon vsadil na plně dotykový a musím uznat, že jsem si na něj opravdu rychle zvykl. Ovládání bylo od první chvíle intuitivní, snadné a rychlé.
Po návratu z focení jsem si šel prohlédnout snímky. První velká radost byla z objektivu. Překvapila mě skvělá kresba z rohu do rohu i na nejširší ohnisko a téměř žádná chromatická aberace. Jednou z charakteristik tohoto objektivu je schopnost vykreslit symetrickou hvězdu kolem světelných zdrojů, jako je třeba slunce, nebo pouliční lampa. Byla to jedna z klíčových vlastností, kvůli které jsem se rozhodl právě pro tuto optiku.
Snímač fotoaparátu taktéž nezklamal. Vyšší dynamický rozsah a nízká hladina šumu byla přesně to, co jsem od nového fotoaparátu očekával. Od této chvíle se toho v mém focení přírody hodně změnilo. Technika mi nyní umožnila tvořit fotky přesně dle mých představ. Jak šel čas, začal jsem si fotografováním pomalu přivydělávat a zde musím Canon pochválit za to, jak pomocí firmwarových aktualizací vylepšil rychlost a přesnost autofokusu u EOS R. Když jsem ho poprvé používal, příliš se nehodil na rychlejší akce a snímání objektů v pohybu, hlavně kvůli pomalejšímu zaostřování. Nicméně v druhé polovině roku 2019 byl vypuštěn update, který přinesl přesnější detekci tváře, očí a objektů a usnadní tak práci při focení osob.